Je zhola nepředstavitelné, že by člověk neměl peníze, a přesto i v takové situaci dokázal normálně žít. Jistě, nějakou dobu by mohl ještě vyžít z toho, co doposud nahromadil, ze setrvačnosti, ale jak by rezervy toho důležitého ubývaly a nezaplacené účty se hromadily, situace by se horšila a horšila. Až už by někomu takovému nebylo vůbec co závidět.

A také lidem, kteří peníze v dostačujícím množství nemají, nezávidíme. Protože jim není co závidět. Kdo by přece záviděl někomu, komu chybí třeba i to, bez čeho se nedá normálně existovat, kdo by záviděl tomu, kdo má na krku nesplacené účty, které hrozí budoucími těžkostmi? To je spíše politováníhodné.

Jenže my lidé si často dost peněz nevyděláme. A to i když se o to třeba pokoušíme, seč nám jenom naše síly a schopnosti stačí. Můžeme usilovat o to, aby naše příjmy odpovídaly našim potřebám, jenže výsledek nemusí být valný. A nakonec můžeme zjistit, že už takový život vlastně ani není k životu.

A co si počít, když jsou nám potřeba peníze, jenže už je zkrátka nemáme? Jak za něco platit, když není čím?

Je samozřejmé, že se to někdy už opravdu neobejde bez půjčky. Kterou si prostě kdekdo musí někdy vzít, aby v životě obstál. Ovšem mnozí z nás už rovněž vědí, že se půjčka nemusí získávat zrovna snadno. Na kdejakou nabídku lidé prostě nedosáhnou, a ti ve finanční tísni především. Ono je tu totiž vždycky potřeba prokázat, že ten, kdo si půjčí, bude (schopen) splácet. A ne každý může nabídnout to, co si žádají bankovní půjčky.

A tak jsou lepší volbou nebankovní americké hypotéky. Protože u těch každý hned ví, na čem je. U těch se zaručuje splácení nemovitostí danou do zástavy, a je tu tedy vše jasnější a jistější než u bankovních půjček, kde je třeba prokazovat dost vysoké příjmy a kde se kontrolují i registry dlužníků. Kvůli čemuž se v bankách často neuspěje. Což ale není u nebankovních hypoték problém.